Jednota Orel Štramberk, křesťanská sportovní organizace

Svatováclavská horová pouť 2025

S myšlenkou na postavení pomníku svatému Václavovi přišel na jaře roku 1929 profesor Adolf Kelner, štramberský rodák, působící v Brně. Myšlenky se vzápětí chopili členové tehdejšího Československého Orla a 28. září 1929, tisíc let po smrti knížete Václava, se ve spolupráci s dalšími katolickými spolky konalo vysvěcení základního kamene pomníku.

Dílo o celkové výšce osmi metrů se sochou vysokou dva a půl metru zhotovil akademický sochař František Fabiánek z Brna. V neděli 31. července 1932 při Národní slavnosti sochu posvětil strahovský opat Metoděj Zavoral. Byl to vůbec první pomník svatému Václavovi na Moravě.

Vlivem povětrnostních podmínek a těžby v lomu byla socha za desetiletí poničená natolik, že její torzo jednota Orla nechala v roce 1988 z podstavce sundat a v roce 1993 rozhodl župní výbor o obnovení sochy. Akademický sochař Jan Kozel z Bystřice pod Hostýnem udělal sochu z umělého kamene podle původního modelu Františka Fabiánka. Jen zpod pláště svatého Václava vysunul celý štít s orlicí a k nohám knížete přidal hrozny vína s vinným listem.

Nová socha byla vysvěcená 6. srpna 1994 a stála na podstavci až do osudného 1. února 2019. V ten den za silného větru spadly na sochu 3 stromy a shodily ji z podstavce. Socha byla rozbita na desítky kusů. Starosta Orla Štramberk Petr Buzek rozhodl, že jeden ze symbolů Kotouče se musí obnovit. Se svými členy spolku převezl trosky do restaurátorské dílny pana Kozla a vyjednal vyhlášení veřejné sbírky. Díky umění sochaře a veřejné sbírce se podařilo sochu obnovit a 2. srpna 2019 byl sv. Václav umístěn jeřábem zpět na své místo.

Svatováclavská horová pouť byla tradičně zahájena v 8:30 v kostele sv. Jana Nepomuckého na náměstí, kde byla sloužena mše svatá za všechny živé a zemřelé členy Orla a všechny poutníky.
Po bohoslužbě se poutníci se vydali vzhůru na Kotouč. První zastávkou byl kříž nad jeskyní Šipka, kde proběhla první pobožnost.

Tato část je pozůstatkem ještě starší tradice tzv. horové pouti, na kterou nynější svatováclavská pouť navazuje. Po roce 1624 byly jezuity zřízeny na Kotouči poutní kostely Povýšení sv. Kříže a Tajemství Nanebevstoupení Páně, k nimž vedla křížová cesta z Nového Jičína. Oba byly zrušeny císařem Josefem II. roku 1786 a později zbořeny a rozebrány.

Původní horové poutě probíhaly okolo svátku Povýšení svatého Kříže, který je 14. září. Procesí chodila ke kříži, který kostely připomínal a byl zbudován na vrchu Kotouče. V roce 1917 byl kříž z důvodu postupující těžby přesunut na své dnešní místo nad jeskyní Šipkou.

Následně se poutníci přesunuli k soše sv. Václava. Proběhla zde modlitba za nadcházející volby a účastníci zazpívali svatováclavký chorál a českou státní hymnu.

Celá pouť pak byla zakončena v národním sadu, kde bylo připraveno občerstvení a pro děti skákací hrad.

Foto: Dominik David/Člověk a víra

foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto foto